Český rozhlas
magazín Mezi nebem a zemí
Víra je důležitá pro Josefa Bureše z obce Orel u Chrudimi. Už jako mladý začal mít zdravotní problémy, až skončil na invalidním vozíku. Důležité pomoci se mu dostává v domově svatého Josefa v Žirči, kam dojíždí vždy na několik měsíců, rehabilitovat, když je mu nejhůř, svůj úděl svěřuje právě vyšším silám. Se svým životem je smířen a i přes své postižení se snaží dodávat energii dalším lidem. Svůj životní příběh i vztah k víře svěřil kolegovi Karlu Sladkému.
mluvčí 4, Josefe, vy jste byl velmi aktivní člověk také, který žil, užíval si života se vším, co k nim patří, tančil, zpíval. Teď jste na vozíku, ale jste bojovník. Z toho je prostě úžasné. Co se stalo ve vašem životě, jak to začalo?
mluvčí 5, No, začalo mě to kupodivu strašně dávno. Je to 43 roků snad před maturitou a v důchodě jsem vlastně 31 roků jsem to počítal, to hodně, ale samozřejmě tak jako asi u každýho to začíná. Buďto očním problémem, anebo problém ochrnutí půlky těla. Měl jsem obě dvě tyhle věci, začalo to teda okem, no, a pak přicházejí ty různý ataky, takže člověku je pomalu hůř a hůř. No, až jsem došel do stadia, kdy jsem měl blízko k tomu, abych takto fakticky, jak říkáte, bojovník, abych to de facto ne zabalil, ale rezignoval a pak se to nějak, trochu zlomilo a zase se snažím se u toho ještě udržet.
mluvčí 4, Co vám dává sílu, co vás drží?
mluvčí 5, To je velmi dobrá otázka, na kterou podám nejasnou odpověď. Já nevím, chodím do kostela. Víra také určitě. A asi ten fakt, když na to sám nemám, odevzdám to vyšším mocnostem, kdyby se mi nepřihodilo to, co teď, tak…. Sytý hladovému nevěří, si myslím. Takže když už se to přihodilo, tak chápu, že těžko inspirovat někoho, ať dělá všechno pro své zdraví, dokavaď může. Já to vidím na sobě, že mnohé věci fyzického cvičení již nezvládám, protože jsou tam změny na tom svalu a těle, že už je pozdě. Chtělo to prostě začít všechno daleko dřív, ale to je člověk chytrej až de facto po boji. No, a těm zdravým samozřejmě, bych řekl, važte si svého zdraví, pečujte o něj tak, jak to vidíme kolem sebe. Všichni jedou ve zdraví nadoraz a honí se všichni za vším možným. No, až se dohoněj, tak pak zjistí, proč se honili, ale těžko umím poradit nějakou hranici – prostě všeho s mírou. Jedině to, ať nejedou na hranu. Já jsem asi ve svém životě na hranu jel a asi jsem přetáhl svoje limity energetický a fakt mě to asi dosloužilo, nevím, anebo jsem měl smůlu. A není jasný, co naši nemoc způsobuje, tak třeba měl jsem smůlu a zrovna mě potkal nějaký ten bacil, vir, který způsobil i tuhletu nemoc, ochrnutí, úbytek svalstva, takže všem bych poradil, ať si váží zdraví pokavaď jsou a uvědomují si, že to nemusí být napořád.
mluvčí 3, V magazínu Mezi nebem a zemí vás teď zveme na sjezd nejen evangelické mládeže, to je každoroční akce Českobratrské církve evangelické, plná přednášek, workshopů a duchovních programů. Nechybí ani koncerty a sportovní akce pro mladé. Ten poslední sjezd proběhl minulý víkend v Teplicích, přijelo na něj více jak 650 mladých lidí z celé republiky. S mikrofonem tam byla i Daniela Brůhová.
Letošní téma sjezdu znělo Bůh je lávka a nechyběla k němu ani hymna.
Jak vyjádření o Bohu a lávce rozuměli mladí účastníci sjezdu.
mluvčí 7, No, já jsem to původně špatně přečetl, myslel si, že Bůh je láska, a co jsem tady, tak jsem to tak nějak jakoby už přečetl správně. Jsem z Havlíčkova Brodu. Myslím si, že Bůh je lávka, jakoby, že se sešlo mnoho lidí, kteří vlastně jsou spojeni tím, že věří v jednoho Boha. Michal Šimek z Jihlavy.
Bůh je lávka, tak vidím, že nějaký lidi mají třeba problémy v životě, že jakoby potřebujou přejít řeku nebo tak nějak a jako že jim v tom jako Bůh napomáhá. A jsem Novák a jsem z Lesoňovic.
mluvčí 10, Já si to vysvětluju tak, že hřích původně znamená oddálení se od Boha a myslím si, že jediný způsob, jak se přiblížit Bohu, je přejít přes nějakou lávku nebo přes nějaký most a ta lávka to zároveň zní hodně jako Love, jako láska, takže to, že Bůh je láska, je tím mostem k němu a vlastně on sám je tím mostem k sobě. Jsem Eda z města Olomouc.
mluvčí 6, Kromě přednášek, workshopů, koncertů i duchovních programů proběhl na sjezdu v Teplicích i food festival. Připravovala ho Sára Pokorná.
mluvčí 11, My jsme to pojali velmi neformálně, rozhodli jsme se zvolit bezpečný prostřední klubovny na faře Českobratrské církve evangelické, místní členky a členové sboru napekli nějaký pohoštění a jednak naši hosté tedy z místní muslimské komunity přinesli jídlo a jsme se dokázali tady propojit, navázat nějaký jako kontakt a mluvit o úplně různých tématech.
mluvčí 6, A tak se u stolu s jídlem posilovaly i mezináboženské vztahy. O tom, komu je sjezd určen, mi více prozradila hlavní organizátorka akce Alena Podrazilová.
mluvčí 12, Hlavní cílovka je mládež, ale myslíme programama i na mladší, na děti a i na starší.
mluvčí 6, Stejně tak napříč věkem zaujal i program ke zpěvníku.
mluvčí 12, Se tady sešli na pódiu. Poprvý po mnoha, mnoha letech, skupina autorů, kteří se dávali dohromady, prokládají to písničkama, které nejsou tak známé. připomeňme, že máte i hymnu sjezdu.
mluvčí 12, Každoročně vyhlašujeme soutěž na sjezdovou píseň. Letos vyhrál Honza Nováček.
Přidejte odpověď